Naše filozofie

Jak jsme přišli k chovu portíků...

Jsme malá rodinná chovatelská stanice Portugalského vodního psa založená v oblasti krásných tehovských lesů, jen kousek cesty od pramene říčky Rokytky. A jak jsme k tomu vlastně přišli? S manželem jsme oba již od dětství doma nějakého pejska chovali a tak jsou s našimi dětskými vzpomínkami neodmyslitelně spojeni naši psí přátele, ať už do našich životů vstoupili na čas dlouhý či krátký a jejich původ byl čistokrevný či nikoliv. Když jsme pak sami založili rodinu a opustila nás naše dlouholetá přítelkyně a podpora Heidy (náš milovaný zlatý retrívr), hledali jsme novou posilu, která by zvládla domov s našimi malými dětmi a kterou by lépe snášel i můj muž, který bohužel trpí alergií na zvířecí srst.
A tak do našeho života vstoupila malá portí holčička, kterou jsme, s ohledem na nedostatečný slovník dětí a jednoduchost vyslovování, pojmenovali Mája. Upřímně nebyl to náš první pejsek a již jsme chovali plemena, o kterých se hovoří jako o velmi inteligentních, ale Portugal nás doslova očaroval svou úžasnou přátelskou, nekonfliktní a inteligentní povahou. Za celý náš život jsme nepotkali tvora tolik oddaného, laskavého a chytrého. Mája vždy trpělivě a vyrovnaně snášela všechny hry našich dětí, značné výkyvy v rodinné aktivitě od sportování až po válení na gauči a kdybych snad měla hledat nějakou tu mušku, věřte, že nenajdete lepší zloděje jídla, než jsou portíci. Jsou v tomto oboru natolik zdatní, že budete přemýšlet, zda jste si před chvilkou ten řízek na talíř skutečně dali. Ale protože teď leží Mája stočená u mých nohou a občas vzhlédne s výrazem, kterým se ptá, zda něco nepotřebuji, jsou jí všechny ukradené dobroty odpuštěny.
Tak, teď již asi tušíte, proč chováme právě portíky.