PORTUGALSKÝ VODNÍ PES 

Cão de Agua Português

Portugalský vodní pes je obecně vnímán jako pracovní plemeno. Jeho původním posláním byla práce ve vodě a pomoc při rybolovu. Může být chován i těmi, kdo mají alergii na psí srst, protože nemá podsadu a tedy téměř nelíná. Je s podivem, že takto vyrovnané, hravé a velmi přátelské plemeno není více rozšířeno. Povahově jsou portíci nenároční, přizpůsobivý a nekonfliktní. Dokonce ani z hlediska péče se nejedná o nijak náročného psa. Pokud tedy hledáte spíše vzácnější psí plemeno, je portík tip právě pro vás! Pokud by jste hledali nějakého alergika, který toto plemeno chová, zeptejte se například bývalého prezidenta Spojených států amerických Baracka Obamy, dva pejsky, kteří se jmenují Bo a Sunny, vlastní právě jeho rodina.

Základní informace:

Země původu: Portugalsko

Tělesná charakteristika:

Hmotnost: 16 - 25kg

Výška: 43-57cm (výška uváděna v kohoutku)

Barva: Čistá černá / hnědá nebo s bílými znaky, čistě bílá

Klasifikace a standard

Skupina FCI: Retrívři, slídiči a vodní psi

Sekce FCI: Vodní psi

Povaha

Portugalský vodní pes je přátelský, nadprůměrně inteligentní a pracovitý. Velmi se hodí do rodin s dětmi, které miluje. Přes svůj ohnivý naturel dokáže být nebývale něžný. Navíc je zcela nekonfliktní vůči ostatním zvířecím členům domácnosti. Je poslušný a oddaný, ale dokáže být mazaný a jeho výchova vyžaduje důslednost a pevnou ruku. Portugalský vodní pes má vynikající zrak a čich. Miluje vodu a s obrovskou radostí svému majiteli aportuje předměty. Je to všestranný pes vhodný pro sport (obratnost) i profesionální kynologii (obrana, stopování, lovecký, záchranářský výcvik). Díky láskyplnému vztahu k lidem je využíván také v canisterapii.

Popis

Středně velký pes, silný a svalnatý s inteligentním a milým výrazem. Psi měří v kohoutku 50 až 57 cm, optimum je 54 cm, fena 43 až 52 cm, optimum je 46 cm. Váží 19 až 25 kg, fena 16 až 22 kg. Celý povrch těla je pokrytý bohatou a odolnou srstí, která nemá podsadu a tedy nelíná, portugalský vodní pes je tak vhodný i pro některé alergiky. Dvě varianty srsti (curly coat - kudrnatá a wavy coat - vlnitá) se chovají dohromady. Portíci se upravují střihem - vyholuje se zadní část těla a čumák na tzv. "lví střih". Nejčastější barevné kombinace jsou černá, černo-bílá a hnědo-bílá. Je to zdravé plemeno, které se dožívá cca 12 až 14 let.

Klasifikace FCI

Podle FCI je portugalský vodní pes zařazen do skupiny VIII. - Retrívři, slídiči a vodní psi, sekce 3 - Vodní psi, bez pracovní zkoušky. Oficiální zkratka pro ČR je PVP. Původním využitím je to pomocník rybářům, dnes společník, hlídač a aportér.

Historie plemene portugalský vodní pes

Historie tohoto plemene je velice dlouhá a předpokládá se, že se na portugalském pobřeží vyskytoval již v dobách před Kristem. První opravdu doložené zmínky spadají přibližně do 11. století našeho letopočtu. Nebyl to pes lovců, ani šlechticů, ale vždy nepostradatelný pomocník rybářů a ochránce jejich rodin. Jeho využití bylo dosti široké, ale dalo by se shrnout do pěti bodů: - strážce na přídi, hlásící nebezpečí v mlze - nosič zpráv z lodě na loď, příp. na pobřeží a to i na velké vzdálenosti - nadhánění rybích hejn do sítí - vytahování potrhaných sítí a lan z moře - ochránce rybářovo rodiny, kterou dokázal v případě nebezpečí i tvrdě bránit. Portugalský vodní pes byl u Portugalců velice ceněný a dodnes je nejváženějším zástupcem tamních plemen. Krom výše zmíněných úkolů mu nebyla cizí ani záchrana tonoucích. S nástupem moderní navigační a komunikační techniky se vytrácela potřeba držet tyto psy, a stejně jako mnohá jiná plemena se pomalu začal z pobřeží i lodí vytrácet. Naštěstí několik starých rybářských rodin zůstalo věrno tradici a drželo si několik jedinců tohoto plemene z úcty k minulosti a pro vlastní potěchu. Za zakladatele moderního chovu je považován Vasco Bensuedese definoval standard plemene a soustředil několik typických jedinců a s důrazem na zachování původních povahových vlastností odchoval 116 štěňat, která nesla jméno jeho chovatelské stanice "ALGARBIORUM". Následovali jej další chovatelé nejen v Portugalsku, ale i v Anglii. Ve Spojených státech amerických se první portugalský vodní pes narodil v roce 1960. Krize nastala v roce 1972, kdy bylo na celém světě registrováno pouze 25 jedinců. Naštěstí si svou povahou a neotřelým vzhledem získával stále více obdivovatelů (hlavně v USA) a tak bylo o jeho budoucnost postaráno. Dnes jeho popularita v Evropě stoupá a v Americe je dnes již běžným plemenem s opravdu bohatou chovnou základnou.

Základní péče

Portugalský vodní pes je pracovní plemeno, zejména v mladém věku je plný energie a potřebuje ji nějak uplatnit. Proto je pro něj ideální účast na sportovních trénincích a soutěžích (např. agility či flyball), ale zabavíte jej i míčkem a dlouhými procházkami.

Pokud ponecháte svému portíkovi dlouhou srst upravenou v tzv. "lví střih", který je vyžadován na výstavách, bude potřeba pravidelné čištění a kartáčování. V Americe je oblíbený tzv. retriever střih (working retriever clip), při němž se srst zkracuje rovnoměrně po celém těle, tento střih je méně náročný na údržbu. Je potřeba vytrhávat hustou srst ze zvukovodu.